Přistupování s koněm k rampě

Ve své praxi se často setkávám s otázkou, jak blízko má kůň k nástupní rampě přistoupit. Určitě by měl přistoupit co nejklidněji, co nejblíže, na jemnou pobídku a na co nejdelší dobu. Lehce se to řekne, ale hůř to vysvětlíme koni. Vyžaduje to hodně času a trpělivosti, aby přesně pochopil a hlavně byl ochoten udělat to, co po něm chceme.

Proto vám chceme ukázat, jak to děláme v Ryzáčku a věříme, že vám to pomůže ve vaši nelehké práci. Článek popisuje práci s koněm od úplného začátku. Obrázkový kůň se jmenuje Bella, která je ve výcviku a ještě nepracuje ještě s klienty. Bella potřebuje výrazně nasvalit a zaměřujeme se na psychickou vyrovnanost.

Výraz pochvala bude znamenat odměnu, kterou jste zvyklí používat při výcviku koní vy (klid, pamlsek, klikr, pohlazení apod.). Časový interval jednotlivých etap a kroků výcviku je vždy na vás, protože každý kůň bude potřebovat individuální přístup, takže dle jeho potřeb čas prodloužíte nebo zkrátíte.

Velmi také záleží z jakých podmínek a s jakou historií k vám kůň přišel. V dnešní době se čím dál více uplatňuje práce ze země a koně mají větší důvěru k lidem, takže některé cviky vám mohou trvat jen jednu lekci. Cviky kombinujte nebo spojujte – zase na základě reakce koně a zvyšování požadavků na koně.

Úplně první setkání je neformální, neupozorňujeme na rampu jako na něco “zvláštního”, ale použijeme ji jako odkladný prostor. Koně postavíme do vzdálenosti cca 2-3m od rampy. Na rampě máme čištění na koně, takže kůň bude brát rampu jako přirozenou součást denního fungování. (obr. č. 1) 

Dalším krokem je spojit rampu s příjemným pocitem, s pohodou. Sedneme si na rampu a po koni nic nechceme. (obr. č. 2) 

Postupně koně přizveme k nám a budeme ho hladit na částech těla, na která dosáhneme. Tato aktivita je většinou bez problémů a já ji zařazuji při skončení jakéhokoliv výcviku. Nebuďte netrpěliví a nenuťte koně přiřadit k rampě např. záď, že byste ho na ní chtěli podrbat. V tento moment to může být kontraproduktivní. 

Můžeme přejít na těžší cvik a to, že stojíme na rampě a přizveme koně sobě pro pohlazení. Někdy se nemusí podařit během jedné lekce koně dostat až k vám, to však nevadí. Během pár lekcí kůň zjistí, že i když jste najednou vyšší než on, nic se neděje a přijde. Když k nám kůň přijde, zkusíme ho hladit po hlavě, uších a krku. 

Pokud kůň odejde, necháme ho jít tak daleko jak potřebuje, ale jakmile se zklidní, znovu ho přizveme k rampě a cvik opakujeme tak dlouho, dokud se nenechá v klidu pohladit, když stojíme na rampě. (obr. č. 3, 4)

Tímto principem ukazujeme koni různé situace a zvykáme ho na ně. Můžeme použít tleskání, kočárek, běhání na rampě apod. Vždy začneme tím, že kůň je na konci vodítka a pak ho k rampě přibližujeme. V případě leknutí ho necháme odejít na konec vodítka a cvik opakujeme (výraz opakujeme, nemusí znamenat, že to dokončíme během jedné lekce, někdy nám může stačit, že se kůň nelekne v malé vzdálenosti od rampy a ten den mu dáme úplný klid a cvik zopakujeme druhý nebo až třetí den), dokud se kůň nepřestane bát. (obr. č. 5, 6, 7, 8)

V jiných lekcích (které ale nesouvisí s rampou) naučíme koně ustoupení zadku a předku – jak na rytmus, tak na tlak. Jakmile tento cvik kůň umí na první fázi, přistoupíme koně ke stěně a zkusíme přistoupení zádě. Tady je důležité vnímat koňský strach a “netlačit” moc. Koně odměním i za ustoupení ke stěně o přešlápnutí zadní nohy o 5 či 10cm. Po pochvale odejdeme od stěny a uděláme jednoduchou aktivitu, kterou kůň zná, potom se ke stěně vrátíme a opakujeme cvik přistoupení ke stěně. Stejným principem učíme přistoupení předku. Pamatujte na to, že při ustoupení předku musí kůň respektovat váš osobní prostor. Nesmí odcházet dopředu, přes vás. (obr. č. 9, 10, 11, 12)

Jakmile kůň umí přistoupit ke stěně z obou stran a nebojí se rampy, můžeme tyto cviky spojit a začít cvičit přistoupení k rampě. Tento cvik můžeme dělat i v případě, že se kůň rampy nebojí, ale ještě nezvládá mít někoho nebo něco na ní – prostě jen zajistíme, aby na té rampě nic a nikdo nebyl. 

Stojíme u hlavy koně a postupně přistoupíme záď k rampě na vzdálenost, kterou kůň snese. Tady dejte pozor na dodržení tlaků a důslednosti. Pokud se kůň dostane do opozice, nezvyšujte tlak a trvejte na tom, aby dodělal, co jste chtěli. Není potřeba, aby na poprvé přistoupil zádí těsně k rampě. To samé uděláme s předkem koně a postupem času to spojíme. (obr. č. 13, 14)

Pokud pracujeme na dvou lonžích, postup je stejný. U nás to funguje tak, že jakmile kůň umí ustupování na dvou lonžích v prostoru, začneme u rampy. V tu chvíli jsou u koně dva vodiči, jeden u zádě a druhý u hlavy koně. Vodič zezadu je zpočátku jen kulisa, vodič u hlavy přistupuje koně k rampě. Postupem času se role vymění. Takže vodič zezadu začne s fází jedna, pokud kůň nereaguje, použije fázi dvě a pokud kůň stále nereaguje, zasáhne vodič u hlavy s fází jedna, popřípadě fázování stupňuje. Tento cvik opakujeme, dokud kůň nezačne reagovat na vodiče zezadu jako prvního. (obr. č. 16, 17, 18, 19, 20, 21)

Cviky nedělejte každý den, abyste koně neumořili a neznechutili mu rampu dříve, než ji začne brát jako součást každodenní činnosti a práce. Vždy u cviku přistupování k rampě opakuji slovo “rampa” jako slovní pobídku. Navíc zpočátku nevyžadujeme korektní postoj. Časem pak koně korektní postoj naučíme díky pomůckám k uskutečnění jen jednoho kroku vpřed či vzad a okamžitého zastavení. (obr. č. 22, 23)

Pak koně učíme u rampy udělat jeden krok dopředu nebo dozadu. Hlavně u tohoto cviku na koně nijak netlačíme, aby nezískal u rampy strach z očekáváného drilu a “buzerace”. (obr. č. 24, 25)

Nezapomínejme na pochvaly a pohodu u rampy. (obr. č. 26, 27)

Mohlo by vypadat, že tímto máme vyhráno, ale vůbec ne. Teď přijde ta těžší část. Když kůň chodí k rampě a stojí u ní v klidu, začneme ho učit tento celek rozfázovat. To je důležité, abychom mohli manipulovat s klientem, tak jak mu to vyhovuje, anebo jak to vyžadují okolnosti, které se mohou denně měnit (např. zvednout nohu klienta, aby nezůstala mezi koněm a rampou). Koni dáme pokyn k přistoupení k rampě a po dvou krocích ho zastavíme. Kůň čeká na další pokyn, a to buď pokyn k přistoupení k rampě, nebo odstoupení od rampy a rozejití se dopředu. (obr. č. 30, 31)

Asistent/terapeut musí mít dostatek času na nasednutí klienta, jeho zkontrolování, upravení jeho polohy i na nastoupení na rampu, aby nedošlo ke kolizi. (obr. č. 32, 33)

Touto prací jsme schopni docílit přistoupení k rampě co nejblíže, na co nejjemnější pobídku, na co nejdelší dobu a v korektním postoji.(obr. č. 34, 35, 36)

V souvislosti s rampou trénujeme ostatní rušivé elementy mimo nácviku k přistupování k ní. Pokud je vše na 100%, opatrně, beze spěchu a s citem tyto dvě situace spojujeme. 

Důležité je mít zpočátku k dispozici člověka, který funguje jako pozorovatel, aby se například nestalo, že chci po koni ustoupení k rampě (nebo ke zdi) a on už nemá fyzicky kam ustoupit.

Alena Fritscherová, Ryzáček, z.s.
2018