Pracuji jako fyzioterapeutka v Hamzově léčebně pro děti a dospělé, v Luži-Košumberku. V současnosti v léčebně používáme čtyři koně (dvě čtrnáctileté kladrubské klisny a dvě huculské klisny, pěti a šestiletou). Na hipoterapii docházejí čtyřikrát týdně děti s doprovodem rodičů. Děti jsou v léčebně na 4-6 týdnů hospitalizované. Nejčastěji diagnózou je dětská mozková obrna, poporodní parézy braxiálního plexu, poúrazové stavy a svalová dysbalance. Dospělí pacienti docházejí dvakrát týdně nejčastěji s diagnózou stav po míšní lézi, stav po cévní mozkové příhodě a roztroušená mozkomíšní skleróza.
Od začátku, v devadesátých letech se u nás při terapii vodí koně na dvou lonžích. Nabízí se porovnání dvou způsobů vedení koně (u hlavy a za koněm).
Během jedenácti let jsme spolupracovali s několika vodiči koní. V tomto příspěvku chceme popsat naší zkušenost, že za nejdůležitější na hipoterapii je pohybový soulad koně a pacienta. Toto má nejvíce v rukou a na očích právě vodič koně. Způsob jakým vede koně, ovlivňuje intenzitu a plynulost přenášení trojrozměrných impulzů z hřbetů koně na člověka, umožňuje pacientovi zvládnout kontrolu těla v prostoru a rytmu kroku. Fyzioterapeut se znalostí diagnózy a s ohledem na stupeň motorického vývoje dítěte, zvolí polohu a postup při lekci a vybere koně. Hlídá a koriguje i za pomocí rodiče, nastavení těla. Vodič za koněm má možnost sledovat reakce pacienta v dané poloze a koně vede v ruchu a kmihu potřebném k souladu. Je radost vnímat pod rukou, např. u dítěte, změny svalového napětí a rytmické vyvažování v oporách a vědět, že potřebnou rychlost a kmih dokáže rozeznat pozorný a zkušený vodič. Pokyny fyzioterapeuta ke změnám kroku jsou pak minimální a on má větší prostor k navázání kontaktu s dítětem a rodičem. Jedinou výjimkou, kdy se vodič musí spolehnout na instrukce fyzioterapeuta, je asistovaný sed.
Tuto výhodu vedení koně na dvou lonžích, uvádíme na prvním místě jako nejdůležitější, protože umožňuje maximální souhru celého týmu tj. koně, dítěte, rodiče, vodiče a fyzioterapeuta. K dalším výhodám patří zarámování koně. Lonže zabrání ohýbání koňského trupu a krku. Pro rodiče, který doprovází a jistí dítě, má takto vedený kůň výhodu pocitu většího bezpečí a jistoty, že nezačne uhýbat zádi do stran.
Vodič má také přehled, o chování rodiče. Další výhodou vedení za koněm je to, že se vodič neplete před nohami, ani fyzioterapeutovi ani rodičovi. Navíc pokud tito dva nemohou poodejít vzhledem ke korekci nebo nutnému jištění, např. u epileptiků, u neklidných nebo naopak bázlivých dětí, tak vodič kontroluje pohledem zezadu stranovou symetrii, která z boku nemusí být zřetelná. Může také svoji přítomností vzadu stimulovat dítě ke kontaktu v přímém směru při otočených polohách. U větších pohybově zkušenějších a šikovnějších dětí je možné zařadit do lekce „naoko“ samostatné vedení koně, kdy kůň jde na hlasové povely a vodič vzadu jen jistí.
Takové „aktivní“ vedení koně má velký psychický náboj, který se odráží i v držení těla. S popsanými výhodami vedení koně na dvou lonžích máme dobrou zkušenost. Neznáme nevýhodu tohoto způsobu. Díky speciálnímu výcviku nikdy nedošlo při terapii k vykopnutí koně vzad. Pokud jsme se někdy všichni lekli něčeho nečekaného v okolí, nejčastěji prudkého hluku, a kůň měl tendenci uskočit do strany, nebo popoběhnout, tak ho dvě lonže spolehlivě a maximálně rychle zastavily a srovnaly. Nedovedeme si tyto situace představit s vodičem vpředu. Budeme rádi, když někdo vyjádří svůj názor a popíše výhody vedení koně u hlavy, které neznáme. Vodič vpředu je podle našeho názoru nevyužitý a odsunutý do pasivní role.
Chci poděkovat našim cvičitelům koní Vladimíru Kopeckému, Kamile Kopecké, Kamile Petrové a Martině Vostřelové, za aktivní zapojení do průběhu hipoterapie. Cením si jejich umění vychovávat a připravovat koně pro terapii, zacvičit je v práci na dvou lonžích, pohybově sladit člověka a zvíře a citlivě přizpůsobit krok koně možnostem a schopnostem pacienta.
Autor: Alena Krejsová, 2008
Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, Luže-Košumberk